Insolvenční rejstřík – jak je to s výmazem nebo anonymizací údajů

Insolvenční rejstřík je velmi důležitým nástrojem pro komunikaci mezi věřiteli a dlužníky. Podle zákona č. 182/2006 Sb., zvaného také insolvenční zákon, zde musí být shromažďovány veškeré informace týkající se korespondence včetně soudních podání nebo soudních spisů. Přístupné jsou také informace o insolvenčních správcích včetně jejich minulých i současných insolvenčních řízení.

Od doby vzniku insolvenčního rejstříku (v roce 2008 nahradil zastaralý systém Evidence úpadců) kolují okolo jeho funkcí a dispozic některé nepřesné informace nebo mýty. V tomto článku se je pokusíme uvést na pravou míru.

Mýtus: Do insolventního rejstříku je možné vložit i anonymní spis

Není to pravda. Soud sice může věřitel nebo dlužník požádat o znepřístupnění některých údajů, obvykle takových, které by mohly narušit probíhající insolvenční soud nebo finanční bonitu dlužníka. Nikdy ale nejde o vymazání veškerých údajů. Vždy je uváděno minimálně jméno a příjmení fyzické osoby nebo jméno a IČO firmy. Navíc na žádost dlužníka dochází k těmto krokům jen zcela výjimečně, protože soud důkladně posuzuje, jaké důvody k tomuto počinu vedly a jestli je tento postup v souladu s bezproblémovým průběhem insolvence.

Trochu jiná situace nastává u firem, jejichž údaje jsou anonymizovány na žádost státu (obvykle kvůli ochraně osob nebo majetku). Díky intervenci státu lze anonymizovat celé dokumenty, ale v insolvenčním spisu o tom musí být vždy zmínka. Jméno a IČO firmy ale zůstává zachováno i zde.

Mýtus: Insolvenční rejstřík zachovává vaše údaje navždy

Ani tohle není naštěstí pravda. I když podmínky pro vymazání údajů se liší podle úspěšnosti žádosti o insolvenci. Pokud je dlužníkovi umožněno splatit alespoň 30% svých závazků po dobu pěti let v rámci oddlužení, jsou jeho údaje z insolventního rejstříku vymazány automaticky. Ale až po uplynutí pěti let od doby, kdy nabylo právní moci rozhodnutí ukončující proces vedený proti dlužníkovi.

Pokud však insolvenční řízení skončí některou z těchto variant,:

  • odmítnutí insolventního návrhu z důvodu formálních nedostatků, vad nebo kvůli zjevné nezpůsobilosti
  • zastavení řízení pro nedostatek dostupných údajů
  • zpětvzetí návrhu dlužníkem
  • zamítnutí insolventního řízení

má dlužník právo požádat o výmaz z insolvenčního rejstříku po uplynutí doby tří měsíců od chvíle, kdy toto rozhodnutí nabylo právní moci. O výmaz je nutné požádat doporučeným dopisem a soud musí inkriminované údaje znepřístupnit od 15 dnů od podání žádosti.

Mýtus: Údaje v insolvenčním rejstříku nejsou pravidelně aktualizované a tudíž nevěrohodné

Další nepříjemná fáma. Čas od času se skutečně může stát, že dojde k chybě při zápisu. Vynechaný háček v příjmení nebo chybějící číslo v IČO může pro uživatele insolventního rejstříku znamenat nepříjemnou komplikaci. Mohou například půjčit peníze nedůvěryhodné osobě nebo uzavřít obchodní kontrakt s partnerem, který není finančně způsobilý.

Existuje také šance, že se včas nepřihlásí jako věřitelé k probíhajícími insolvenčnímu řízení. Ostatně něco podobné se stalo hokejovému klubu HC Oceláři Třinec, který kvůli neodhalené chybě v systému insolventního rejstříku přišel o možnost přihlásit se do insolvenčního procesu. Nejvyšší soud se naštěstí vedení klubu zastal a rozhodl v jeho prospěch. Neuspěl ani argument, který tvrdil, že se pověřená osoba měla pokusit najít dlužníka i podle vedlejších údajů, pokud je měla k dispozici.

V insolvenčním rejstříku si také můžete nastavit sledování kontrolovaného subjektu, které vám jednou za měsíc pošle na e-mail nejnovější informace. Pro drobné podnikatele nebo fyzické osoby bývá služba zdarma, při sledování vícero osob je třeba zaplatit menší měsíční poplatek.

0.0
Sending
Uživatelské hodnocení: 5 (1 hlas)

One Response

  1. tomas kovac 18.2.2018

Leave a Reply