Televizní a rozhlasové poplatky

Svůj den si rádi zpříjemňujeme nejrůznějšími drobnými radostmi. Patří mezi ně například poslech hudby, pousmání nad vtípky moderátorů linoucí se z rádia nebo sledování oblíbených pořadů, seriálů či dokumentů. Jde o služby jako každé jiné,a je za ně tedy třeba platit. Televizní a rozhlasové poplatky jsou jen malou daní za to, že si můžeme každý den užívat neomezené zábavy. A co byste o nich měli vědět?

Na televizi se díváme skoro všichni, a stejně tak si čas od času v autě či doma pustíme rádio. Vlastnění těchto přijímačů ale neznamená automatické placení televizních a rozhlasových poplatků a naopak jejich absence vás této povinnosti bez výjimek nezbavuje. Úhrada těchto plateb za služby má svá přesná pravidla a rozhodně se vyplatí se v nich orientovat.

Televizní a rozhlasové poplatky – k čemu slouží?

Koncesionářské poplatky nebo také poplatky z přijímačů jsou definovány zákonem č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích. Jsou hrazeny ve formě pevně stanovené částky za každý celý měsíc, během nichž poplatník sledoval televizi nebo rádio.

Z těchto poplatků je financován provoz České televize a Českého rozhlasu, držící statut provozovatelů tzv. veřejné služby. Zákon počítá i s pokutami v případě neplacení a možnostmi, od této povinnosti osvobozující.

Televizní a rozhlasové poplatky  – výše a způsob hrazení

K poslední aktualizaci výše poplatků za televizi a rozhlas došlo v roce 2010. tehdy byly poplatky za televizní přijímač zvednuty z původních 120 Kč na 135 Kč, a o něco málo poskočily i koncesionářské poplatky za poslech rozhlasu – ze 37 Kč na 45 Kč.

Poplatky lze hradit dvěma způsoby:

  • zaplacení poplatků přes bankovní účet a to vždy do 15. dne v měsíci
  • při platbě SIPO postačí vyplnit příslušný formulář (Přihláška k platbě televizního poplatku) na nejbližší poště a dále se o nic nestarat.

K povinnosti hrazení koncesionářských poplatků se musíte přihlásit nejpozději do 15 dnů od doby pořízení nového televizního či rozhlasového přijímače  stejnou lhůtu máte i na jejich zrušení v případě, že se některého z přijímačů zbavíte.

Příslušný tiskopis je dostupný na stránkách České televize a Českého rozhlasu. Lze ho vyplnit on-line případně ho zaslat poštou na speciální adresu Česká televize – televizní poplatky, Kavčí hory, 140 70 Praha 4. Doporučujeme odeslat dopis jako doporučený a ponechat si podací lístek, abyste měli v případě potřeby v ruce důkaz, že jste svou povinnost skutečně řádně splnili.

U Českého rozhlasu pak zvolte korespondenční adresu Český rozhlas, Odbor obchodu a rozhlasových poplatků,  Vinohradská 12, 120 99, Praha 2. 

V případě domácností je vždy hrazen pouze jeden televizní a koncesionářský poplatek bez ohledu na to, kolik přijímačů se v ní nachází. Naopak podnikající osoby mají povinnost uhradit poplatek za každý jednotlivý přijímač, který používají při své podnikatelské činnosti.

Věděli jste, že: každý rok přispějí koncesionářské poplatky České televizi na provoz částkou zhruba 6 miliard Kč a ty rozhlasové zase Českému rozhlasu zhruba 2 miliardami Kč? Není tedy divu, že obě instituce tyto poplatky pečlivě vymáhají a to včetně příslušných pokut.

A pokuty dané zákonem nejsou zrovna malé. Kromě doměření poplatků obvykle za období jednoho roku se přidává i pokuta 10 000 Kč za každý nenahlášení televizor (domácnosti platí pouze 1x) a 5 000 Kč za každé nenahlášené rádio (domácnosti platí pouze 1x).

Kdo nemusí hradit televizní a rozhlasové poplatky

Samotný zákon ale zároveň vymezuje několik skupin obyvatel, kteří žádné koncesionářské poplatky hradit nemusí. Jde o:

  • osoby s oboustranným postižením zraku nebo sluchu
  • cizince nemají na území České republiky trvalý pobyt
  • osoby za hranicí chudoby (s příjmem za kalendářní čtvrtletí menším než 2,15 násobek životního minima)
  • osoby, které nevlastní televizní či rozhlasový přijímač (nutno doložit čestným prohlášením)
  • diváci, kteří sledují TV či rozhlas pouze přes „streamové“ internetové vysílání
  • školy a další vyňaté instituce

Platí-li pro vás některá z uvedených výjimek, musíte zaslat do České televize či Českého rozhlasu vyplněný příslušný formulář v době 30 dnů od zjištění této skutečnosti.

Měli byste vědět, že: i státní instituce jsou omylné. Seznamy platících diváků porovnávají s jmenným seznamem odběratelů elektřiny a někdy vaše zaslané prohlášení přehlédnou. Pokud vám domů dojde dopis, vyzývající vás k zařazení mezi koncesionáře, musíte na něj odpovědět do třiceti dnů buď písemně nebo on-line. Znovu zašlete příslušné formuláře a počkejte si na potvrzení. Jinak můžete velmi snadno sklouznout mezi neplatiče.

Definice přijímačů podle ČT a rozhlasu

Je možné, že doma žádný televizor nebo rádio nemáte, a přesto se vás povinnost úhrady poplatků za televizi a rozhlas týká. Jde o situace, kdy vlastníte:

  • počítač s televizní kartou
  • počítač s USB tv tunerem
  • počítač s technologií IPTV

Nezáleží na tom, jestli tyto prostředky využíváte. Už to, že je máte, vás zavazuje k výše zmíněné úhradě. A jak je to vlastně s kontrolou těchto skutečností? Nikdo, ale opravdu nikdo nemůže vniknout do vašeho domu či zahrady a zkontrolovat vaše televizní a rozhlasové přijímače. Výjimku mají pouze:

  • soudem pověření exekutoři
  • policie s podezřením na ukrývání hledané osoby
  • policie či jiné záchranné složky při podezření na obecné ohrožení
  • policie při podezření, že hrozí nebezpečí obyvatelům bytu

Někteří lidé se proto rozhodli tyto poplatky nehradit vůbec a spokojit se pouze s neověřitelným čestným prohlášením. To se ale třeba v případě exekuce nemusí vyplatit. Tehdy si Česká televize a rozhlas podpořená např. kamerovým záznamem z výkonu činnosti exekutora ráda přihřeje polívčičku a vyměřené nedoplatky a pokuty mohou vaše nepříjemnosti značně navýšit.

Televizní a rozhlasové poplatky – manuál pro nájemce a pronajímatele

V případě pronajímání bytu je situace trochu složitější. Často není jasné kdo a proč by měl koncesionářské poplatky hradit. Někteří nájemci se domnívají, že tyto služby platí již v ceně nájmu, jiní se o situaci zajímají živěji. A jak to tedy je?

Zaměřit se musíte na dodatek zákona § 3 zákona 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích. Ten bere v potaz i situaci, ve které se vlastník a uživatel přijímače neshoduje. Říká doslova toto: „Jestliže televizní či rozhlasový přijímač drží nebo z jiného právního důvodu alespoň jeden měsíc užívá fyzická osoba nebo právnická osoba, která NENÍ jeho vlastníkem, je poplatníkem TATO osoba.“ 

Jinými slovy, jestliže pronájem domu či bytu trvá déle než měsíc a součástí jeho vybavení je  televize či rádio, přechází povinnost hrazení koncesionářských poplatků na nájemce, a to bez výjimky. Na druhou stranu hradí-li nájemce již tyto poplatky v místě svého trvalého bydliště, nemusí je již platit duplicitně. V takovém případě jednoduše za konkrétní televizor nikdo neplatí.

A co se stane, pokud nájemce poplatky neuhradí? Pak je pronajímatel z obliga. Nikdo po něm tyto peníze vymáhat nebude. Provozovatelé vysílání si sami ohlídají a neuhrazenou částku budou vymáhat po kompetentní osobě, čili po nájemníkovi.

To vše ovšem počítá pouze se situací, kdy je pronajímatelem nepodnikatelská osoba. Jestliže jste podnikatel, budete se muset řídit další části příslušného zákona. „Poplatník, který je fyzickou osobou, která je podnikatelem platí rozhlasový nebo televizní poplatek z KAĎÉHO rozhlasového nebo televizního přijímače, který používá k podnikání nebo v souvislosti s ním.“  Hradíte tedy poplatek za každý přijímač v pronajímaných prostorech bez ohledu na to, jestli je zrovna obývaný či ne. Přijímače by samozřejmě měly být uvedeny v příslušné smlouvě o pronájmu a vybavení bytu.

Sending
Uživatelské hodnocení: 4.33 (18 hlasů)
Tags:

6 Comments

  1. Heli 18.1.2018
    • Zaton Urila 14.3.2018
  2. Pan Kapištník 17.3.2018
  3. Iveta 10.7.2019
  4. Milan Václavík 3.7.2020
  5. Martin Duda 19.3.2021

Leave a Reply