Otázky okolo pozůstalosti: co přináší nový občanský zákoník?

Zatímco změny ohledně zaměstnaneckého poměru jsou v médiích hojně propírány, o pozitivním dopadu novelizovaného občanského zákoníku na dědické řízení se toho příliš nedozvíme. Stát přitom vrací převážnou část dědictví do nejbližší rodiny a poskytuje ucelenějším a přesnější návod pro dělení majetku i dluhů po zemřelém.

Pozůstalostní řízení zažijte během svého života většina z nás. Jen málo nebožtíků má totiž své posmrtné záležitosti ošetřené neprůstřelnou závětí a ke slovu tak musí přijít notář a soudní komisař. Zajímá vás, podle jakých pravidel budou od letošního roku postupovat?

Zjistěte, do jaké dědické třídy patříte

České zákony v zásadě rozdělují možné dědice do tří různých tříd a podle toho jim přiřknou příslušný podíl na majetku, ale i dluzích zemřelého.

1. dědická třída

Do první kategorie dědiců patří partner nebo partnerka zemřelého a jeho děti. Každý z účastníků dostane z pozůstalosti stejný díl. Na papíře se dělí na třetiny všechny; auto, dům i pozemky, v praxi se však pozůstalí mezi sebou obvykle domluví a každý si ponechá jinou část dědictví, případně se vzájemně vyplatí. Pokud některé z dětí pozůstalost odmítne, bude rozdělena mezi jeho potomky (kteří samozřejmě mohou také odmítnout.

Pokud měli manželé uzavřeno společné jmění manželů, dojde nejprve k vypořádání podle platné smlouvy. Zbylý majetek se dělí mezi manžela či manželku a děti zemřelého.

2. dědická třída

V případě, že zemřelý nemá děti, proběhne vypořádání podle tzv. 2. třídy a to i v případě, že po něm zbyl manžel či manželka. Ta musí dostat vždy minimálně 50% majetku , o ten zbylý se podělí osoby spadající do druhé třídy, čili rodiče a osoby, žijící ve společné domácnosti. Toto soužití musí probíhat alespoň 1 rok. Jestliže rodiče zesnulého již nežijí, připadne celý majetek jeho manželovi či manželce.

3. dědická třída

Jestliže zemřelý neměl manželku, děti ani rodiče a dědit by měla jen tzv. osoba žijící ve společné domácnosti, musí soudní komisař postupovat podle pravidel pro 3. třídu. Do ní patří zůstavitelovi sourozenci, kteří se o pozůstalý majetek podělí rovným dílem s tzv. spolužijící osobou. Na jejich potomky ale dědický podíl nepřechází.


4. dědická třída

Jestliže nelze dohledat žádného dědice z předchozích tří tříd, přichází na řadu zůstavitelovi prarodiče.

5. dědická třída

V praxi se 4. třída příliš často nepoužívá a ke slovu hned přichází 5. třída, do níž spadají rodiče prarodičů, tzn. praprarodiče a to tak, že majetek se rozdělí na dvě poloviny. O jednu se podělí osoby z matčiny strany, o druhou ty z otcovy. Jestliže prarodiče z matčiny strany již nežijí, připadne celý majetek dědicům z otcovy strany a naopak.

6. dědická třída

V případě že nelze dohledat žádné žijící dědice z 1. až 5. třídy, přichází poslední třída, ve které dědí rovným dílem děti děti sourozenců zůstavitele a děti prarodičů zůstavitele. Lidově tedy hovoříme o prasynovcích, prasestřenicích, tetách a strýcích. Všichni dědí rovným dílem bez ohledu na to, pochází-li z otcovy nebo z matčiny strany.

I když se může zdát nový systém složitý, jeho účelem je zachovat co nejvíce majetku zemřelého v nejbližší rodině a minimalizovat tak riziko propadnutí dědictví státu.

Obsílka od soudního komisaře značí dědictví

Jestliže i vám byla do schránky doručen doporučený dopis od pověřeného soudního komisaře, můžete si být téměř jistí, že dědit budete. Kolik to bude se ale dozvíte až při sezení u notáře.

Ten vás seznámí s tzv. aktivy a pasivy pozůstalosti. Aktiva zahrnují odhad veškerého majetku, pasiva pak dluhy včetně nedoplatků za služby apod. Vyčíslené dědičné podíly se ale s konečným rozdělením majetku vůbec shodovat nemusí. Není problém vzdát se na místě části rodinného majetku ve prospěch někoho jiného nebo rovnou celé dědictví odmítnout. To je výhodné zejména v případě, pokud pasiva dědictví převáží nad aktivy.

Nelze totiž zdědit pouze majetek a zároveň odmítnout dluhy. Myslete také na to, že notář není povinen zjišťovat veškeré zadlužení zemřelého. Pokud ovšem dědictví převezmete a po nějaké době se vám ozvou věřitelé, nebudete mít už jinou možnost, než veškeré dluhy zaplatit (jestliže je více dědiců, musí všichni zaplatit velikost dluhu zemřelého závislou na velikosti dědického podílu, který jim byl určen). Měl-li váš dědeček nebo babička značně neprůhlednou finanční minulost nebo si nejste z jiného důvodu jistí jeho bezdlužností, opravdu možnost odmítnutí dědictví důkladně zvažte.

Dobré vědět: mezi odmítnutím dědictví a jeho přenecháním jiné osobě je velký rozdíl. Pokud dědictví jednoduše odmítnete, přejde ze zákona na vaše děti a celé řízení musíte absolvovat znovu (nebo ony, pokud jsou již plnoleté). Naopak pokud dědictví na místě přenecháte jiné osobě, nebude už žádných dalších návštěv u notáře třeba.

Někdy se mohou do dědického řízení dostat i poměrně nestandardní osoby. Například lidé žijící více než 1 rok v pronájmu u zemřelého mohou být považovány za osoby žijící v tzv. společné domácnosti a domáhat se dědictví. O jejich nároku musí ale téměř vždy rozhodnout až soud.

Dluhy jen do výše majetku zemřelého? To už neplatí!

Zatímco minulý občanský zákoník nařizoval dědicům uhradit dluhy po zemřelém pouze do výše zděděného majetku, jeho nová podoba již na tuto klauzuli nemyslí. Může se vám tedy stát, že následné výdaje výší dědictví mnohonásobně převýší, zvláště pokud se o dluzích dozvíte až se zpožděním, jak jsme psali výše.

Můžete se tomu ale účinně bránit. Stačí požádat o tzv. soupis dědictví, který jasně ukáže co a v jaké finanční hodnotě jste zdědili. Následné dluhy pak po vás může věřitel vymáhat jen do výše soupisu. O soupis dědictví by měli požádat všichni dědicové, jinak se mohou věřitelé beztrestně ukojit na těch, kteří o něj nepožádali a nemají tedy úředně posvěcený přehled zděděného majetku. Požádat o tento dokument zpětně bohužel nelze.

Odmítnutí dědictví si ale dobře promyslete. Jde totiž o trvalé a nezvratitelné rozhodnutí a to ani pokud se v budoucnu objeví nový hodnotný majetek zemřelého. Zastání neočekávejte ani od soudu. Na své rozhodnutí máte vždy měsíc od doby, kdy jste při konečném jednání u notáře poučeni o svém dědickém právu. Pokud se do měsíce odmítavě nevyjádříte, právo na toto rozhodnutí vám na vždy zaniká a vy již dědictví přijmout musíte v každém případě. Dejte si tedy dobrý pozor na termíny!

Pozůstalostní řízení: jak dlouho trvá a kolik za něj zaplatíte?

V případě smrti blízkého člena rodiny chcete mít všechny jednání co nejdříve za sebou. Tak jednoduché to ale bohužel není. Obvyklá lhůta na vyřízení dědictví je 6 měsíců, to ale platí pouze v případě, že nenastanou žádné komplikace. Dědicové se tedy nesmí například odvolat. Složitá bývá i situace u podnikatelů s velmi nepřehledně strukturovaným majetkem. Taková dědická řízení pak mohou trvat i několik let.

Notáři je samozřejmě za jeho služby třeba zaplatit, pokud se tedy nerozhodnete odmítnout dědictví. Podle vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 196/2001 Sb. si z prvních 100 tisíc hodnoty dědictví bere notář základ 2%, z další částky až do výše půl milionu jde o 1,2 procenta, při milionovém majetku jde o necelé procento a tak to jde stále dál. Svou odměnu si ale notář může i navýšit. Důvodem bývají především opakovaně nařizovaná jednání způsobená jednáním dědiců, kteří neustále mění vzájemné dohody. Zvýšená odměna náleží i notáři, který je nucen postupovat podle dědického práva jiného státu.

Notář si rovněž nechá zaplatit odůvodněné výdaje nutné k úspěšnému vybavení dědictví. Sem patří například znalecké posudky, odhad majetku nebo např. náklady na tlumočníka. O tyto náklady se musí rovným dílem podělit všechny osoby, které patří mezi dědice a tento status neodmítnou.

Dědění majetku ještě za života a tříletá lhůta

Lidé se často snaží návštěvě u notáře vyhnout, a proto přepisují svůj majetek na své příbuzné ještě za svého života. Obvykle to funguje, má to háček. V případě že dojde k přepsání nemovitého majetku ve lhůtě kratší tří let před úmrtím zůstavitele, bude i tento započítán do dědictví a znovu posuzován a dělen. Sepsat závěť na smrtelné posteli se tedy nevyplatí. Nejbližší příbuzní navíc nově žádnou daň z převodu neplatí, takže je celá procedura opravdu zbytečná a vše může zbytečně zkomplikovat.

Sending
Uživatelské hodnocení: 5 (1 hlas)

5 komentářů

  1. Anna 21.9.2017
  2. Karel Koleš 15.11.2017
  3. lida 8.12.2017
  4. Ladislav 16.2.2018
  5. Zuzana 23.6.2018

Leave a Reply