Nárok na dovolenou a dobu jejího trvání máte určenou ze zákona. Víte, na co všechno máte nárok a kdy vám dovolenou může zaměstnavatel nařídit? A co když se vracíte po mateřské nebo jste v novém zaměstnání jen chvíli? Odpovědi najdete v následujícím článku.
Dovolená při standardní délce i výkonu zaměstnání
4 týdny dovolené vám musí zaměstnavatel poskytnout, pokud jste u něj zaměstnaní aspoň 1 kalendářní rok a z toho jste odpracovali nejméně 60 dní. Na 5 týdnů mají nárok státní zaměstnanci a pedagogové na 8. Na další až týden dovolené – dodatkové – mají nárok lidé, kteří vykonávají zvlášť obtížnou práci (výčet zaměstnání je definovaný v zákoně, hlavě III.). Samozřejmě vám zaměstnavatel může poskytnout i více volna, zmíněné lhůty povinně určuje zákoník práce.
Nerovnoměrně rozdělená pracovní doba
Pokud pracujete nerovnoměrně, na směny nebo jen část týdne, máte nárok na dovolenou vypočítanou z celoročního průměru. Spočítáte ji podle dní odpracovaných za rok (např.180), počtu týdnů v roce a počtu týdnů dovolené, na které máte ze zákona nárok (tedy 180 : 52 = 3,5 ; 3,5 x 4 = 14).
Pokud jste pracovali jen část roku
I když jste zaměstnaní jen část roku, máte na dovolenou nárok. Při odpracování více nž 60 dnů se dovolená vypočítává takzvaná poměrná část dovolené, což je 1/12 dovolené (za kalendářní rok) za každý odpracovaný měsíc.
Změníte-li práci tak, že nové zaměstnání bezprostředně naváže na to staré, započítává se vám i tento měsíc změny zaměstnání do poměrné části 1/12 – a to už se počítá u vašeho nového zaměstnavatele.
Nepracovali-li jste aspoň 60 dnů (u jednoho zaměstnavatele), vaše dovolená se vypočítá za každých 21 dnů v délce 1/12 dovolené za kalendářní rok, což je dovolená za odpracované dny.
Do odpracované doby pro výpočet dovolené je zahrnutá také doba, kdy
- jste na mateřské nebo rodičovské dovolené (počítá se doba, po kterou máte nárok na čerpání mateřské)
- v pracovní neschopnosti způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání
- pracovat vám neumožní překážky na straně zaměstnavatele
- jste na dovolené
- jsou státní svátky nebo nejste v práci proto, že čerpáte náhradní volno za práci ve svátky nebo přesčas.
Jak se určuje termín dovolené?
Termíny pro vaši dovolenou určuje zaměstnavatel – písemně po dohodě s odbory. Stanovení termínu dovolené se řídí nejen provozními podmínkami zaměstnavatele, ale i vašimi oprávněnými zájmy (nejsou zákonem stanovené, ale dá se za ně považovat zakoupení dovolené nebo potřeba hlídat děti na letních prázdninách). Proto se na termínu zkuste se zaměstnavatelem co nejdříve dohodnout. Pokud vám později neumožní odejít na dovolenou nebo vás z ní odvolá, a bude o vašich plánech předem informovaný, bude vám muset náklady uhradit.
Stanoví-li vám termíny dovolené zaměstnavatel sám, musí to udělat aspoň 14 dní dopředu a to může už v době, kdy vám nárok na dovolenou kvůli málo odpracovaným dnům sice nevznikl, ale dá se předpokládat, že je v průběhu roku splníte. Zaměstnavatel vám taky kvůli naléhavým provozním důvodům nemusí dovolit čerpat dovolenou vůbec (tyto důvody nejsou specifikované, při podezření na zneužívání tohoto práva můžete zvážit stížnost na inspektorátu práce).
Co když dovolenou nevyčerpáte?
Celou dovolenou byste měli vyčerpat v tom kalendářním roce, v němž vám na to vznikl nárok – kromě situace při naléhavých provozních důvodech na straně zaměstnavatele nebo při překážkách na straně zaměstnance.
Zbude-li vám stará dovolená z předchozího roku, musíte si ji vybrat do konce následujícího roku – pokud zaměstnavatel neurčí její termín do 30.června, můžete si její termín určit i sami (s oznámením zaměstnavateli písemně 14 dní předem).
Jestliže jste si nemohli celou dovolenou vybrat kvůli pracovní neschopnosti nebo nástupu na mateřskou nebo rodičovskou dovolenou, musí vám zaměstnavatel určit čerpání dovolené po vašem návratu do práce.
Na finanční náhradu nevyčerpané dovolené máte nárok jen v případě, kdy ukončíte pracovní poměr a dovolenou jste si nestihli vybrat.
Kdy vám může zaměstnavatel dovolenou krátit?
Pokud nebudete v práci přítomní z jiných důvodů, než jsou vypsané výše, může vám zaměstnavatel celkovou dobu dovolené zkrátit. Za prvních 100 zameškaných dní (pracovních směn) vám může dovolenou zkrátit o 1/12, za dalších 21 dní také o 1/12. Neomluvené zmeškané směny vám na dovolené mohou ubrat 1 až 3 dny a neomluvené části směn může zaměstnavatel sečíst. Ale i tak vám zůstává minimální nárok na dovolenou v délce 2 týdnů.
Čerpání nároku na dovolenou při změně zaměstnání
Nový zaměstnavatel vám může dát dovolenou, na kterou vám vznikl nárok u předchozího zaměstnavatele, pokud
- o to požádáte před změnou zaměstnání
- jste zaměstnání měnili v průběhu jednoho kalendářního roku
- zaměstnání na sebe bezprostředně navazují
- zaměstnavatelé se dohodnou na úhradě náhradní mzdy nebo platu za dovolenou (původní zaměstnavatel novému).
Užitečné informace ohledně čerpání dovolené
- V době dovolené dostáváte náhradu mzdy ve výšce průměrného platu.
- Zaměstnavatel vás musí pustit na dovolenou, která trvá aspoň 2 týdny v kuse.
- Vyberete-li si dovolenou ve dnech, na které připadá státní svátek, nezapočítávají se tyto dny volna do čerpané dovolené.
- Pokud si budete chtít vybrat dovolenou hned po návratu z mateřské nebo rodičovské dovolené, musí vám zaměstnavatel vyhovět.
- Na placenou dovolenou máte nárok pouze při klasickém pracovním poměru, při dohodě o provedení práce (její předpokládaný rozsah nesmí být vyšší než 100 hodin ročně) nevzniká nárok žádný a v případě dohody o pracovní činnosti záleží na dohodě se zaměstnavatelem a jeho ochotě vám nějakou dovolenou dát.
