Diskutovaná novela zákoníku práce má začít platit už od příštího roku (výjimku má pouze ustanovení týkající se výpočtu dovolené, jehož platnost bude až od ledna 2017). Seznamte se se všemi zbylými změnami, které novela zákoníku práce přináší.
Novela zákoníku práce: Konto pracovní doby
Poměrně neznámý, i když i dnes používaný pojem Konto pracovní doby, získal díky novele Ministerstva práce a sociálních věcí jasnější obrysy. Flexibilnější rozvrhování práce zaměstnancem je nově vázáno na uplatnění stále mzdy a její případné krácení.
Konec směnek a rozhodčí doložky
I když má dnes rozhodčí doložka pověst spíše negativní, a to kvůli úvěrovým smlouvám, pod kterými byla často nabízena, některé pracovní smlouvy se bez ní dodnes neobejdou. To by však mělo být minulostí. Novela zákoníku práce její užití zakazuje, stejně jako uplatnění směnek na škody vzniklé v zaměstnání.
Rozhodčí doložka je zvláštní odstavec ve smlouvě, který svěřuje řešení případných sporů do rukou rozhodců (obvykle určených firmou). Mělo jít o rychlé řešení sporů bez nutnosti zapojení okresních soudů. Rozhodnutí je ihned vymahatelné. Ve vteřině tedy může ihned kontaktovat exekutora, a to i bez soudního příkazu. Pro časté zneužívání je ale dnes její použití omezeno. Od roku 2010 se od ní například distancovaly veškeré banky. |
Povinnost uvedení správné doručovací adresy
Mělo by jít o konec zaměstnanců, vyhýbajících se z různých důvodů převzetí pracovních písemností. Nahlášení správné doručovací adresy bude povinné. Stejně povinnost ale platí i pro firmy a to i v případě těch, které ukončily činnost. Doručovací adresa by měla sloužit hlavně pro potřeby bývalých zaměstnanců (pro komunikaci úřady jsou již delší dobu ve velké míře používány datové schránky).
Hromadné propouštění a sociální plán
V souvislosti se situací v OKD se o úpravě procesu hromadného propuštění zaměstnanců hovořilo v poslední době velmi intenzivně. A jak by tedy měly navrhované změny vypadat? Zaměstnanci by měli být propouštěni po částech a ne najednou, jako tomu bylo dosud. Ministerstvo tak chce lépe ošetřit situaci například na lokálních úřadech práce. V určitých případech by měla také firma povinnost vypracovat tzv. sociální plán, který zmapuje možnosti a životní standard propuštěných zaměstnanců.
Zavedení institutu vrcholových řídících pracovníků
Nově by vrcholoví manažeři měli být vedeni jako zvláštní kategorie zaměstnanců. Je úžeji definováno jejich pracovní zařazení.
- Vrcholový řídící zaměstnanec je podle nové úpravy ten, který působí v přímé řídící působnosti statutárního orgánu u zaměstnavatele, včetně vedoucí organizační složky státu.
- Dalším kritériem pro zařazení zaměstnance do institutu vrcholových řídících pracovníků je i jejich plat. Ten průměrný roční by měl činit alespoň 100 000 Kč.
Mezi výhody těchto vrcholových pracovníků by měla patřit zejména větší autonomie při rozvrhování vlastní pracovní doby.
Dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti
- Dohoda o pracovní činnosti by měla mít pevnější obrysy. Její pracovní doba je definována v nejvýše přípustném obsahu jako polovina týdenní pracovní doby, posuzované za celé období, kdy byla dohoda o pracovní činnosti uzavřena, nejdéle však za období 26 týdnů (dříve bylo tímto obdobím 56 týdnů).
- Obě dohody navíc teď musí zaměstnancům umožnit přiměřenou dobu odpočinku v práci, tak i evidenci odpracované pracovní doby a nárok na řádnou dovolenou (který byl dodnes závislý pouze na dohodě mezi oběma stranami). Nárok na dovolenou tedy vyplývá přímo ze zákona a ne z podmínek obou typů dohod.
- Na dohodu o pracovní činnosti a dohodu o provedení práce se naopak nebudou vztahovat podmínky úpravy výkonu jiné práce a dočasná změna ne přidělení výkonu místa práce.
- Důležité osobní překážky, bránící zaměstnanci ve výkonu práce, mohou být nově ošetřeny za pomoci vnitřního předpisu.
Úprava fungování odborů
Další změna se týká případů, ve kterých působí na pracovišti více než jedna odborová organizace. Situace při sporu obou by měla být více ovlivnitelná názorem samotných zaměstnanců.
Konec pracovního stresu a obtěžování na pracovišti?
Novela zákoníku práce také hovoří o nadměrném stresu na pracovišti. Záměr je bohulibý, protože dnes zaměstnance před zvýšeným pracovním stresem prakticky nic nechrání, formulace v novele jsou ale vágní a nejasné.
Zaměstnavatel bude mít povinnost v maximální možné míře eliminovat na pracovišti riziko vzniku zaměstnaneckého stresu, obtěžování sexuální povahy nebo násilností. Novela ale nepočítá se sankcemi nebo způsoby dokazování, které by musela firma při kontrole tohoto ustanovení předložit.
Celý odstavec je proto spíše preventivní a má donutit firmy hlouběji se zamyslet nad problémy svých zaměstnanců.