Každého může zasáhnout nečekaná nemoc – a nemusí jít jen o pár dnů doma v posteli s chřipkou. Zatímco zaměstnanci dostanou po třech dnech aspoň nějaké finance, živnostníci si na peníze počkají dva týdny (ne ve všech případech). V každém případě je dobré mít záložní plán.
Máte-li vypočítané své měsíční výdaje podle svého pravidelného příjmu, může pro vás pracovní neschopnost znamenat problém. Ne vždy si totiž vystačíte se základní nemocenskou. Hlavně, pokud jde o dlouhodobější zdravotní komplikace. Podle statistik zůstávají doma v pracovní neschopnosti čtyři lidi ze sta, průměrná doba navíc odpovídá 45 dnům. Ve většině případů (9 z 10) za tuto situaci může nemoc a ne úraz.
Zaměstnanci na hlavní pracovní poměr čerpají nemocenskou od zaměstnavatele mezi 4. a 15. dnem (počítaná jen za pracovní dny), poté jim dávku vyplácí stát (za kalendářní dny). Stejně tak samostantě výdělečné osoby dostanou nemocenskou od státu až v 15.den nemoci. V průměru klesá zaměstnancům příjem o 40 %, OSVČ pak dostávají 2/3 z měsíční platby na nemocenském pojištění. Při vyšších platech a platbách jsou ale vyplácené částky výrazně nižší. Proti takovým výpadkům příjmů se můžete chránit několika způsoby:
Dovolená a sick days vyřeší několikadenní marodění
Pokud lékař odhadne vaše léčení jen na pár dní, vyplatí se vzít si dovolenou, ideálně spojenou s víkendem. Ještě lepší to je, když zaměstnavatel vyhradí několik dní jako zdravotní volno, tzv. sick days. Na jejich vybrání obvykle nepotřebujete potvrzení od doktora. Další možností je vzájemná dohoda na práci z domova.
Spoření pro krátkodobé výpadky
Protože se dvě třetiny zdravotních obtíží vyléčí do jednoho měsíce, je dobré v takové situaci sáhnout po finanční rezervě. Podrobnější informace k vytvoření finanční rezervy si můžete přečíst tady.
Pojištění předejde problémům při dlouhodobějších nemocích
Na dobu déletrvající nemoci si můžete sjednat připojištění k životní pojistce. V době jejího sjednávání musíte být nejen zaměstnaní, ale i zdraví: nesmíte už být na neschopence a pojišťovna si bude prověřovat i váš celkový zdravotní stav. Také musíte počítat s čekací dobou (asi dva až tři měsíce), kdy by vám pojišťovna v případě onemocnění nic nevyplatila, s výjimkou úrazu. Brání se tak před podvody.
Protože jsou tyto pojistky určené pro pokrytí nákladu dlouhodobých onemocnění, mají v sobě zahrnutou karenční dobu. Je ji možné sjednat od 15., ale také až od 90.dne nemoci. Čím kratší tato doba je, tím draží bývá pojistka.
Peníze vám pojišťovny pošlou po ukončení neschopenky. Některé z nich ale nabízí vyplacení zálohy po jednom až dvou měsících.
Plnění limituje váš plat
Při určování, jaké výše má pojistné v případě nemoci vysoké, vycházejte z vašeho rodinného rozpočtu. Tak, abyste dorovnali výpadek platu ze zaměstnání. Maximální denní dávka je nejčastěji 3000 korun, ale bývá omezená výší vašeho platu a nejvyšší částky odpovídají jeho 80 % (měsíční dávka nesmí přesáhnout váš plat). Nechcete-li dokládat svůj plat, můžete využít obecné denní limity, které nebývají vyšší než 500 korun denně.
U OSVČ se vychází buď z daňového základu vyděleného 12, což bývá kvůli jeho možné minimální výši nevýhodné, nebo se s pojišťovnou dohodnou na zohlednění všech příjmů a jejich zkrácení určitým procentem.
Pohlídejte si výluky
Při sjednávání smlouvy si dejte pozor hlavně na výluky, při kterých vám pojišťovna nemusí nic vyplatit. Nejlepší je, když vám k tomu řekne něco i poradce. Mezi nejčastější situace vylučující plnění patří:
- onemocnění vzniklé před podpisem: pokud už jste nějakým onemocněním prošli a vrátí se vám, může to pojišťovna brát jako splněnou podmínku pro výluku. Někdy záleží na době, po které jste onemocněli, bývají to 2 roky i 5 let.
- problémy se zády: mezi nejčastější příčiny, kvůli kterým chtějí pacienti uplatnit plnění, patří problémy se zády. Pojišťovny je proto do výjimek zahrnují buď úplně, nebo je uznávají jen ve velmi malé míře.
- pracovní úrazy: záleží na druhu pojištění, plnění dostanete spolu s výplatou od zaměstnavatele při obnosovém pojištění.
- bývá zahrnuté i psychické a psychiatrické onemocnění, těhotenství, rizikové sporty, válečné události, jaderné katastrofy nebo úmyslný trestný čin.
Nezapomeňte nemoc oznámit i pojišťovně
Své onemocnění musíte pojišťovně sami nahlásit, obvykle v termínu 3 až 7 dnů k datu, kdy vám vznikne nárok na pojistné plnění. Závisí tedy na délce karenční doby u vašeho pojištění. Je-li vaše karenční doba například 40 dní, musíte pojišťovně nahlásit svůj nárok aspoň týden před 40.dnem nemoci. Některé pojišťovny požadují nahlášení ještě dříve, například v půlce karenční doby, s tímto termínem je vhodné se seznámit už při podpisu smlouvy.
