Originální účtenka je stále jakousi mantrou, bez které značná část kupujících nevěří v pozitivní vyřízení reklamace, a proto se o ni raději vůbec nepokusí. Bohužel někteří prodejci z neznalosti nebo i z vypočítavosti tento mýtus podporují. Originální účtenka nebo doklad o koupi ale vůbec není potřeba. Poradíme vám, čím ji nahradit.
Reklamační řízení není ani zdaleka tak složité a náročné na potřebné doklady, jak by se mohlo zdát. O tom, že k reklamaci opravdu není třeba dodat i originální obal zboží včetně například vnitřní výplně krabice už většina lidí slyšela (i když stále se mezi námi najdou podivíni, kteří mají kumbál zarovnaný krabicemi všech velikostí pro případ co kdyby). O uznatelných dokladech ale už takové podvědomí zdaleka nepanuje.
Reklamace – jaké doklady skutečně potřebujete
Originální doklad o koupi nebo vyplněný záruční list je samozřejmě nejlepší. Díky modernímu tisku na termopapír je ale řada účtenek už po několika měsících nepoužitelná, protože málokdo se obtěžuje s jejich skladováním v lednici (kde je zase může poškodit nadměrná vlhkost). Co ale dělat, když po roce a půl vytáhnete ze šanonu pouze vybledlý papír se zbytkem záhadného textu?
Nejlepší variantou je pořídit si ihned po nákupu kopii tohoto dokladu. Vůbec nemusí být papírová. Účtenku můžete třeba naskenovat a uložit v počítači nebo ji vyfotit mobilním telefonem a uchovávat mezi fotografiemi.
TIP: Abyste měli všechny účtenky pěkně pohromadě na jednom místě, určitě se vyplatí vytvořit si na internetovém úložišti svůj vlastní profil nebo si vytvořit soukromé fotoalbum na specializovaných stránkách. Po zadání jména a hesla se pak k těmto dokladům dostanete odkudkoliv.
Pokud jste nic z toho nestihli nebo se proti vám zkrátka spikly i moderní technologie, pamatujte si, že účelem nákupního dokladu je prokázat, že jste dané zboží u konkrétního prodejce skutečně koupili. A to jde i mnoha dalšími způsoby.
- Při platbě kartou či převodem je možné použít originální výpis z účtu.
- Poslouží také originální obal, který má na štítku uvedeného prodejce.
- Hodí se i starší reklamační protokoly.
- Posloužit vám může i specifičnost zboží. Pokud ho u nás prodává například jen jeden obchodní řetězec nebo síť prodejen, můžete nárok na reklamaci uplatnit touto cestou.
- V nejhorším případě může pomoci i svědectví jiné osoby.
Záruční list naopak při reklamaci nepotřebujete, pokud výrobek reklamujete v zákonem dané lhůtě – tzn. do dvou let. Prodejce nemá povinnost v takovém případě doklad vystavit automaticky, ale pouze na vyžádání zákazníka. Naopak, pokud prodejce nabízí nadstandardní délku záruky, musí záruční list vystavit vždy. Vám ale opět postačí jen jeho kopie.
| Zapamatujte si: Pokud výrobek reklamujete v zákonem dané lhůtě (obvykle do dvou let od nákupu), záruční list nepotřebujete. A to ani když výrobek odesíláte do autorizovaného servisu. |
Prodejce tedy rozhodně není oprávněn odmítnou reklamaci zboží pouze na základě chybějícího originálního dokladu o koupi nebo záručního listu. To ale neznamená, že se o to nepokusí jinak.
Při reklamaci se nenechte odbýt
Přinášíme vám seznam nejčastějším výmluv, které prodejci používají, aby vás od reklamace odradili.
Zboží musíte reklamovat na prodejně, kde jste ho koupili.
To není pravda. Podle zákona můžete zakoupené zboží reklamovat v jakékoli prodejně či provozovně, která je pro to vhodná s ohledem na typ prodávaného zboží (nemůžete tedy přijet reklamovat auto do miniprovozovny, určené jen pro prodej olejů do motoru) nebo případně i v místě nebo v sídle podnikání. Pokud to prodejce uvádí ve svých obchodních podmínkách, je rovněž možné okamžitě využít služeb autorizovaného servisu, aniž byste předtím prodejce kontaktovali.
Reklamace vyřizuje vedoucí a ta tu právě není.
Podle zákona musí prodejce během celé provozní doby zajistit kompetentní osobu, která je oprávněna přebírat reklamace. S argumentem o vedoucím na dovolené by vás tedy rozhodně odbývat neměli.
Zboží z hygienických důvodů nemůžeme přijmout.
To by platilo v případě odstoupení od smlouvy bez udání důvodů do čtrnácti dnů. U reklamace nic takového neexistuje. Pravdou ale je, že zákazník je povinen zboží předat ve stavu, který nebrání jeho bezpečného předání na další reklamační řízení. Se zablácenými botami, zamaštěným displejem telefonu nebo fritézou se zbytky oleje uvnitř proto neuspějete.
Kdo nese náklady na vyřízení reklamace?
Tzv. oprávněné náklady na vyřízení reklamace nese na svých bedrech vždy prodejce. Po zákazníkovi by proto rozhodně neměl požadovat například zpětné proplacení služeb autorizovaného servisu nebo dopravu. Naopak, zákazník dokonce může žádat proplacení nákladů souvisejících s reklamací – například úhradu poštovného nebo projetý benzín v autě. Vždy je ale třeba přihlížet k okolnostem.
Zákazník by měl vždy dovézt zboží do nejbližšího servisu/prodejny a volit nejlevnější variantu dopravy. Cesta taxíkem proto jistě uhrazena nebude. Jestliže je cesta autem nezbytná, má zákazník nárok na uhrazení tzv. paušální částky, která činí 3,6 Kč za jeden kilometr.
Přesto se občas v některých obchodních podmínkách můžete setkat s formulací, tvrdící, že: „Náklady na zboží určené k reklamaci hradí kupující.“ To je skutečně možné, protože obchodník vám rozhodně nemusí posílat předem například poštovné. Kupující má poté nárok uplatnit do jednoho měsíce po uplynutí lhůty, ve které bylo třeba vytknout vadu. V praxi to tedy znamená, že nárok na úhradu nákladů spojených s reklamací máte až 25 měsíců po zakoupení zboží (v případě prodloužené záruky i déle).
